Proč Blog?

Proč Blog? Přišlo mi to jako jednoduchá forma, jak být v kontaktu se všemi blízkými a známými. Tak hlavně pište komentáře a dotazy...pokusím se reagovat podle možností.

čtvrtek 7. dubna 2011

Čauky,
dnes to bude i s háčky a čárkami :)
Mám se moc dobře;) Dnes jsem se z Malongwe, kde jsem byla sama se zvířátky, přestěhovala do Buikwe. Tak jsem na blízku vedoucím projektu. Mám dokonce klasickou sprchu, záchod a dokonce ledničku. Nadstandartní luxus, abych z toho nezpychla :) A můžu se věnovat i nemocnici a plánovat kreslení stěn v areálu nemocnice.
Abyste měli ponětí co dělám, tak tento týden jsem učila angličtinu v P3 a P4.Také jsem učila výtvarku v P4. Bylo to naprosto skvělé, děcka jsou bezprostřední, tvořiví, originální... Cestou z Kituly do Malongwe, mne doprovázely a běžely za mnou, když jsem jela na kole (cca 15-20 dětí z P3 a P4), užasný zážitek :)) A minulý týden se mnou šlo kousek cesty do Malongwe z Kituly 7 dětí z nursery a P1. Byla to sranda, držela jsem za ruce čtyři děti a ty se ještě dohadovaly, že se nechtějí o mne navzájem dělit. Trochu jsem je usměrnila, ale byly zlaté.
Na Kitule s dětmi z Nursery (školky)






Na Malongwe jsem připravovala test z angličtiny.Snažila jsem se studenty, co nejlépe připravit. Doufám, že to zvládnou. Jsou mezi nimi veliké rozdíly (ve znalostech angličtiny). No a počítače jsou v celku sranda, mají je teprve od tohoto semestru, takže cca tři měsíce. Učím je práci v Microsoft officech, vytváření složek a ukládání souborů. Příští týden mají studenti testy a zkoušky z odborných předmětů a už jim končí první letošní trisemestr. Na základce v Kitule bude výuka ještě dva týdny a pak budou také končit. Ale jenom na měsíc, pak začíná další trisemestr. Možná pojedu do Gulu v tom volnu, což je na severu Ugandy. Podívat se jak tam fungují projekty, po těžkých časech z minulosti, které tam zažily. Nebo budu pomáhat s assesmenty kolem komunitního plánováni. Ještě uvidím... A pak zase do škol :)
No a pátky začínám trávit v nemocnici. Minulý pátek jsem byla se sestrou Nakadu, která má na starosti HIV pozitivní matky, které porodily HIV negativní děti. Dává jim sirup pro děti, který berou každý den až do 6. měsíců věku dítěte. S tímto sirupem mohou kojit a dítě se nenakazí. V 6. měsících jde dítě na test, pak do 9. měsíce bere jiné léky, následuje další HIV test. A poslední test probíhá v 18. měsících pokud je HIV negativní, je dítě vyřazeno z evidence a považováno za zdravé.
Se sestrou Nakadu jsem byla v nemocnici, když dávala pokyny a sirup matce v nemocnici. A odpoledne jsme navštívily čtyři rodiny. Bylo to hodně dobré, užasná zkušenost. Chtěla jsem sem nahrát fotku sestry Nakadů, ale nějak to zlobí.
Píšu pravidelně reporty s fotkami pro Arcidiecézní Charitu Praha, budou asi na jejich stránkách. A dokonce mám napsaný a odeslaný příběh s fotkou do Sochy příběhu, ještě čekám na zpětnou vazbu :))
Jinak taťko, Miško a dědo, jestli chcete, můžete přijet. S ubytováním by se to nějak udělalo, mluvila jsem o tom s vedoucí mise a v poho ;) To platí i pro Kamču a Káťu s Honzíkem :) Akorát to chce dát vědět, aby se mi sem nenahrnulo moc lidí naráz. Teda pokud váš zájem stále trvá a jsou finance :)
Mějte se krásně, zdravím z Ugandy :)

10 komentářů:

  1. Ahoj Romulko, jsi úžasná a Tvoje zážitky neopakovatelné!! Všem okolo vyprávím, jakou mám pozoruhodnou neteř, jsem na Tebe moc pyšná a všichni Tě moc obdivují!! Piš, piš! Tvoje zážitky stojí za to a píšeš to moc hezky! Všichni na Tebe myslíme, Jana+Aleš s prckama

    OdpovědětVymazat
  2. Ahojky Romi, teda to je síla. Vůbec se nenudíš:) Docela ti to závidím, tolik dětí, na té fotce vypadají tak spokojeně. Měj se pěkně Mirka N.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Romanko, píšeš velice zajímavě a celá rodina se zájmem sleduje Tvoje působení v Ugandě. Pokud by to bylo reálné, děda přiletí docela rád. Včera jsme se vrátili z emirátů, kde jsme také zažili trochu exotiky, avšak proti tomu, co Ty tam prožíváš, to byl jenom slabý odvar. Z Tvého působení v nemocnici nám na těle naskakuje husí kůže. Přeci jenom setkat se přímo s nemocí AIDS je něco jiného nežli o ní jenom slyšet. Buď na sebe opatrná. Pokud by děda s taťkou za Tebou letěli, určitě slivovici přivezou. Srdečně zdraví babička a děda.

    OdpovědětVymazat
  4. Romuško, definitivně zatím nejsilnější příspěvek od tebe, hezky se to čte! Doufám, že jsi opravdu spokojená, myslím na tebe :-*

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za příspěvky.
    Janičko, jsi zlatá, díky a všechny vás moc zdravím.
    Babičko a dědo budu moc ráda za to, když děda přijede a za slivovičku taky ;]
    Miri, Kami taky díky za příspěvky ;]

    OdpovědětVymazat
  6. cooo...ja chci přijet taky do Ugandy:D ty paň učitelko Romanko, jak tě tam vlastně oslovujou? a vůbec, šup sem s nějakejma frázema, ať se taky něco naučíme:) Markéta

    OdpovědětVymazat
  7. Oslovují mne Madam Romy na učňáku a na základce Teacher Romy. Je to úplně mega kouzelné...jsou děcka skvělé :))
    English - Luganda
    Have are you? - Olyotya?
    I am fine. - Bulungi.
    What is your name. - Amanya go gwe ani?
    I am Romy. - Nze Romy.
    Where do you live? - Obeera wa?
    How old are you? - Olina emyaka emeka?
    Mistr. - Ssebo.
    Madam. - Mmyabo.
    Používám je denně. Místní lidé jsou nadšení, když jim aspoń něco málo řekneš :))

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Romco, jsem moc ráda ze se Ti v Ugande libi a dari. Kdyz ctu tvuj blog, zacina se mi desne styskat:) Pozdravuj tam vsechny, prosim - a uzij si to. Na severu je krásně.

    Anicka B.

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Romčulko, hltám každé slovíčko, píšeš úplně skvěle, poutavě a zajímavě. Jsem ráda, že se Ti tam líbí. Trošku závidím, trošku trnu strachy, drž se!! Myslím na Tebe :o))
    Máma

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj Mamčo moje,
    díky za příspěvek. Nemusíš se o mne bát ;) jsou tu milí a hodní lidé, trošku vyčnívám barvou kůže, ale jinak jsou mi blízcí ;)
    Mám Tě ráda, posílám pusu. Taky na vás často myslím :)
    Jinak Aničko díky, budu pozdravovat ;)

    OdpovědětVymazat