Proč Blog?

Proč Blog? Přišlo mi to jako jednoduchá forma, jak být v kontaktu se všemi blízkými a známými. Tak hlavně pište komentáře a dotazy...pokusím se reagovat podle možností.

pondělí 25. dubna 2011

Malongwe - práce a slavení Velikonoc

Minulý týden jsem každý den zavítala do Malongwe. Některé dny jsem vytvářela společně se studenty pomocí techniky Manila nápisy na nemocniční kantýnu. A každý den od čtvrtka jsem chodila v Malongwe na Mše svaté, pořádně oslavit Velikonoce :) Na sobotní Mši svaté se svíčkami, při slavení vzkříšení - znovuzrození, proběhl křest mnoha miminek a malých dětí; starší děti a mládež měly první svaté příjímání. Jeden ze studentů, který mi pomáhal s vytvářením Manila nápisů, měl také první svaté příjímání.

Otec Kizito při křtu jednoho z malých dětí.
Sobotní mše svatá se svíčkami :)

Také v sobotu nastal den "D" - poprvé jsem chutnala, místní specialitu white ants (bílé mravence - termity). Jsem si to nemohla nechat ujít, ze začátku jsem se kroutila a nezdálo se mi to. Ale řekla jsem si, že když už tu jednou jsem, tak je ochutnám. A při mém velkém překvapení, mi moc chutnali. No nevím, jestli mi ještě nějaký kluk dá pusu. Možná tak ugandský těm by to nemuselo tolik vadit, když je sami jí :)

První ochutnávka White ants.
Jinak se svojí spolubydlící Míšou (koordinátorkou škol a neformálního vzdělávání komunity). Jsme oslavily Velikonoce mazancem, banánovou placičkou a Míša mi ozdobila vařené vajíčko. Já jsem vařila fazolový guláš, který jsme si daly s tousty a zeleninou. Stává se zde ze mne pořádný kafař, dělám si čím dál tím silnější kávu a někdy vícekrát než jednou denně ;) Mám to spojené s takouvou pohodou a relaxem, tak právě když je možnost a čas tak si ráda dám :)

2 komentáře:

  1. Romy, za ty termity tě OBDIVUJI! Těším se na další zprávy, měj se krásně Maruška

    OdpovědětVymazat
  2. Maruško, není možná za co... já už když jsem sem jela, tak jsem si říkala, že ochutnám, co půjde. A o termitech jsem věděla od jednoho kluka - Ondry Suchánka, co tu byl rok a pracoval zde.
    Ze začátku mne nelákali, ale postupně si zvykneš. A nyní mi je poprvé nabídli ve škole na svačinu s porrige (jemná kaše z mouky), nemají je zas tak často.
    Na druhou stranu spousta lidí z Čech a Slovenska, co tu jsou dlouho, je ještě neochutnali a odmítají je.
    O víkendu jsme před kostelem potkali děti, které jedly nějaký živý hmyz. Tak daleko jsem nezašla.

    OdpovědětVymazat