Velikonoce

Pomalu, ale jistě se blíží závěr doby postní a budou tu Velikonoce. Jsem zvědavá, jak to bude probíhat :) Tato neděle byla palmová a bylo to moc pěkné. Je zvláštní, jak jsou vidět mezi místními lidmi rozdíly. Už většinou podle výrazu se dá poznat, jestli je člověk hodný a vstřícný či ne. Uganďané jsou většinou takoví smíšci, veselí, hodní, přátelští... a jsou hodně přímí a jasní, to mi hodně sedí a líbí se mi to ;)
Předchozí dny jsem hodně trávila kolem nemocnice. Ve čtvrtek jsem po vyučování na Kitule vzala devítiletou Sausiu Mutoni z P4 do nemocnice, měla nějakou infekci v prstu a bylo to čím dál tím horší. V nemocnici ji udělali testy a má malárii, takže vyfasovala tři druhy léků (antibiotika na prst, antimalarika a iboprufen na bolesti) s náročným dávkováním. Doufám, že se poctivě léčí, dnes by měla jít na kontrolu do nemocnice.
Jinak jsem teď hodně zaměřená na Malnutrici, s kterou se tady můžu setkat v celku hodně často. V pátek přijali na oddělení šest nových případů Malnutrice...tak se tomu budu asi více věnovat (teorii, statistikám) a budu z toho psát nějaký výstup. Na tom jsme se domluvily s vedoucí mise a taky budu psát spoustu dalších věcí o sociálním systému, projektech... mimo jiné záležitosti, které souvisí i s naplňováním cílů zahraniční praxe ;)
V pátek jsem byla na Mateřském/těhotenském oddělení. Byla to zase síla. Od malička jsem moc nemusela krev... tady jsem měla možnost vidět evakuaci, po potratu dítěte a hlavně císařský řez. Poprvé v životě jsem byla na sále při nějakém zákroku...moc jsem to chtěla vidět celé, ale tělo mi to nedovolilo. Udělalo se mi špatně, tlak šel dolů a můžu být ráda, že jsem sebou nesekla na zem. Ale prý se na to dá zvyknout, tak se chci adaptovat a zvykat si...uvidím, jak mi to půjde příště ;) Já se nevzdávám :) Naštěstí, jsem odešla ze sálu...do místnosti, kde jsem se po zmátoření mohla podívat přes sklo na sál a viděla jsem ten moment, kdy vytahovali mimčo. To bylo nádherné :) Narodil se chlapeček 2,7 kg.

Sestra Sára po odchodu ze sálu váží a kontroluje narozeného chlapečka, který bude ještě proočkován.

Dále se teď motám kolem nemocniční kantýny, kterou budu pokreslovat a popisovat nápisy (název, sortiment kantýny)...sama jsem zvědavá, jak to dopadne. Už mi v hlavě naskakují nějaké vize, uvidíme, co z toho vznikne...pak vám sem hodím fotku ;)