Zhruba měsíc v divočině v Ugandě ;)

První měsíc se vrší do finále. Je moc těžké sdělit všechny dojmy a zážitky.
Uganda je prostě krásná země s nádhernými lidmi. To je můj názor po prvním měsíci zde. Teď prý má následovat druhá fáze "kulturního šoku" a má přijít opačný stav :) To jsem na to zvědavá, jak to budu u sebe reflektovat :)
Jak se mám? A co se dělo v posledním týdnu?
V pátek minulý týden jsem zavítala na pediatrické oddělení. Moc silný zážitek. Jsou zde děti do pěti let. Nejčastějšími nemocemi jsou malárie spojená s anémií, HIV, pneumonie, malnutrice (kwashiorkor, marasmus) opařeniny a popáleniny, nehody z dopravních prostředků (nejčastěji na boda boda). Kapacita oddělení je pro cca 42 dětí, s tím že děti sdílejí někdy jedno lůžko dohromady.
Zážitek to pro mne byl neskutečný hlavně díky jednomu zdravotníkovi z oddělení, Robertovi z Keni.

Robert z Keni v akci :)

 Vtáhl mne do dění okamžitě. Odměřovala jsem sirupy, podávala léky, poprvé jsem pracovala s injekční stříkačkou a podávala léky dětem kanilou. Ukázal mi na oddělení dítě, které má malnutrici typu Marasmus. Byla to síla, vidět dítě v takovém stavu na vlastní oči. Nízká váha, vystouplé žebra, stařecký obličej, tělo kost a kůže, žádné svaly, splasknutý zadeček. Když jsem se o tom učila ve škole, nenapadlo mne, že bych to mohla někdy vidět na vlastní oči!
Setkávám se zde s těžkými věcmi, ale uvědomuji si, že pozemský život je pomíjivý už delší dobu. Díky tomu, to o dost lépe vstřebávám a také díky víře ;) Protože v Bohu je život věčný a dostává uplně jiných rozměrů :)
Dalším silným momentem bylo vidět moc pěkného tatínka se synem. Oba jsou HIV pozitivní a maminka také. Přikládám fotku.

Dnes (13.4.) jsem si malého chlapečka chovala a povídala si s jeho maminkou. Krásná a jedinečná rodina.

Chlapeček je to opravdu malinký a vyzáblý, což je spojeno s oslabením celého organismu z HIV.
Pediatrické oddělení mi učarovalo a od minulého pátku jsem tam byla každý den aspoň na otočku.
Jinak jsem dnes trávila den známkováním a hodnocením studentů, jak na Malongwe, tak v Kitule. Ještě zítra musím jít oznámkovat P3 z craft (výtvarky). Jedna z nejtěžších věcí - známkovat výtvarku, všechny děti se snaží a obrázky jsou prostě krásné :) takže bych dávala všem nejraději 80-100% a to prý nemůžu...njn