Ahojky vsem,
diky za vsechny pozdravy :]
Mam se dobre. Mistni speciality jsem ochutnala, jeste mi teda chybi ochutnat ten hmyz, ale jinak Matoke, Porridge, Posho a fazole jsou denodennim jidlem. Ve skolach je kazdy den k obedu Posho a fazole, takze kazdy den je to obrovske prekvapeni, co to vlastne mame dnes za jidlo, specialitu :]
Tim nechci rict, ze si stezuji, ne vubec...moc se mi tady libi a jidlo mi chutna :] Nevadi mi jist to same do kola, kdyz je to dobre :] Jinak si s Jancou varime...takze si to spestrujeme o vikendech a na vecere zeleninou, ryzi, bromborami, ovocem... Ovoce je vyborne, perfektni jsou ananasy :]
S ucenim jsem zacala a je to sranda. Studenti na ucnaku jsou temer stari jako ja...presto se mi dari si sjednat respekt, tak abych to nezakrikla... Ucim je anglictinu a pocitace. A na zakladce anglictinu a vytvartku.
Patky budu asi travit v nemocnici, pomahat s administrativou a kreativne se budu moc vyradit na stenach nemocnice...
Janca se asi presune do Luwera, kde je potreba pomoc z hlediska socialni sfery. Takze na domecku budu asi od pristiho tydne sama s domacimi mazlicky - gekony na stenach a oknech; krysou, ktera nam snedla skoro pulku bananu a okousala chleba; s velikym svabem, ktery prisel na navstevu; a ohromnym sarancetem [cca 10 cm], ktere mne prislo navstivit, kdyz jsem se sprchovala v nasi luxusni kohoutkove sprse venku :]
Je to skvela divocina, kazdy den vecer to poctive zapijime slivovickou :] Horsi az nam dojde...
Jinak je super, ze mam moznost zajit kazdy den rano na Msi svatou, tak toho rada vyuzivam. V podstate mi tady nic moc nechybi, samozrejme krome mych blizkych ;]
Ted nam tady kazdou noc a nekdy i pres den prsi, tak mame aspon dost vody na prevareni na piti a na sprchu. Aspon se zatim nemusim moc bat toho, ze chytnu najakou brberku, ktera mi bude lezt pod kuzi... Horsi to bude az nastane sucho...
Posilam pusu Romca :]

Malongwe - naše vesnice

Teď nevím, jestli mám být upřimná či nee... :)
Ubytování máme v domku, kde se schází sociální pracovníci. Máme suchý turecký záchod, dále naši koupelnu tvoří kohoutek, který dosahuje do výšky cca 75cm. Tak koupání probíhá polejváním z lavóru... :)
Jinak jsem se už byla podívat na obou školách, kde budu učit. Moc pěkné prostředí na obou školách, tak se těším, ale bude to zároveň náročné...
je to výzva ;)
Dále jsme si povídaly s koordinátory sociální práce a se sociálními pracovníky a dnes jsme měly s nimi meeting. Mám prošlé materiály kolem adopce na dálku. Byla jsem účastná HIV testování dětí z adopce na dálku a pomáhala jsem se zapisováním info o dětech do evidenční knihy. Naučila jsem se Lugandsky: Jak se máš? Dobře. A ještě vím, jak se řekne muž. Možná budu mít i lekce lugandštiny :)
Na vesnici je to trošku hard core, ale je to na delší povídání... Ale moc, moc a moc se mi tady líbí. Gekon je denodenní návštěvník mého pokoje mimo jiné...

Poslední večer v Kampale na delší dobu...

Tady na blogu řádím, ale asi né na dlouho, protože nebudeme mít net. Zítra totiž míříme do vesnice. Do Malongwe, kde budeme bydlet a pohybovat se budeme i v Buikwe a Kitule. Potkáme se s vedoucí mise v Ugandě a dostaneme úkoly a začneme chodit do škol. Začne tvrdá vojna...uvdíme, jak nám to půjde a jak moc to bude nářočné :)
Tak se jde jíst a na šíšu...mají tady výborný tabák do šíši, neporovnatelný s egyptským nebo českým dováženým asi taky z Egypta.

Nedělní Kampala

Dnes jsme s Jančou zavítaly na Mši svatou do kostela Christ the King, byla v angličtině. Moc pěkné a tady, kde bydlíme je kaplička. Dnes zde byla také Mše svatá a teď mají venku nějaký slez a společné povídaní o víře a nádherně zpívají...nemá to chybu.
Abych řekla pravdu, tak jsem naprosto okouzelná Ugandou :) Těmi lidmi, vstřícností...samozřejmě jsou tu vyjímky, ale ty jsou všude. A ta karjina je nádherná, krásné teplo a teď po deštích je příjemný vzduch.

Cesta vedle našeho kampalského domku

Christ the King

První Jančina fotka s místními dětmi :)

Kampala 19.3.2011

Dnes jsme procházely s Jančou Kampalu. Janča koupila mapu, tak se můžeme zorientovat v rušném a chaotickém hlavním městě o mnoho snadněji a rychleji. Koupily jsme si na ulici a tržnici naše první ugandské banány, rajčata a ananas. Potkaly jsme menší stádo krav. Také jsme si dnes poprvé samy vařily a dobře jsme si pochutnaly ;)) 

Učíme se smlouvat s místními řidiči boda boda a užíváme plnými doušky velkoměsta.





kampalská ulice





ugandský trh





malé stádo krav kousek od našeho domku





naše první vaření



Náš budoucí spolubydlící na vesnici

Tuhle "ještěrku" jsem potkala, když jsem šla na záchod. Docela jsem se lekla, protože se rychle kmitla kolem dveří a rázem byla na druhé straně. Tak jsem šla pro foťák a ukázala ji holkám, co jsou tu delší dobu a ty mi oznámily, že je to gekon a že to bude můj spolubydlící na vesnici...prý je super, chytá komáry a na nás nepůjde...tak uvidíme :))

detailní pohled na Gekona

Druhý den v Kampale

Dnes jsme strávily s Jančou moc pěkný den... byly jsme si zaplavat v bazénu, kam jsme si dojely na boda boda. Pršelo nám asi dvě hodiny, co jsme byly v bazénu...bylo to super...můj taťka by mi zopakoval, že jsem jeho podvodník - od malička více pod vodou než nad ní....jsem se pořádně v bazénu vyřádila :) Večer výborná večeře v čínské restauraci poté diskotéka v místním klubu... my jako světlé tváře měly docela dost nápadníků, ale jsou velmi slušní naštěstí ;) to byla jedna z mých obav, že budou moc dotěrní, naštěstí nejsou až tak...samozřejmě jsme lákavé, ale v ramci mezí slušného chování :)
Cesta domů v pět ráno v děšti, tak jsme celé promáchané...jsem zvědavá, kdy pojedu podle svého normálního režimu...možná až na vesnici, tady v hlavním městě užíváme nočního života ;) ani jeden den jsem zatím nešla spát před druhou až třetí hodinou, ale tak jsme zatím na začátku...musíme si toho řádně užít, pak už takové možnosti asit tolik nebudou :)

První dojmy z Kampaly

První dojmy jsou nepopsatelné....se musí prožít a cítit na vlastní kůži. Jízda na boda boda - místních skutrech prostě úžasná. Kampala jeden velký rozruch, chaos...co se týče dopravy, lidí, pohybu...ale pěkný chaos :) Déšť nám ustal, takže jsme v pohodě mohly užít místního pročištěného vzduch, projít si obchůdky a zajít do restaurace.

Ugandské boda boda

Pozdní oběd

Istanbul

První fotka z Istanbulu s Jančou ;))

Na místě v Kampale - UCDT

Ahojky všem,
jsme úspěšně na místě. Vízum pořešeno schváleno na tři měsíce, takže první důležitý úkol splněn.
V domečku UCDT (Uganda Czech Development Trust- zdceřiná organizace ACHA) je to moc pěkné. Užíváme si ještě normální záchod, sprchu pod kohoutkem a tak.. Porvé v životě jsem si zastrkávala moskytiéru :) bomba... Už večer jsem zabila tři komáry a Janča jednoho, tak mám dobré skóré :) Pěkně jsme se vyspaly, najedly a povalíme během dne nebo večera do Kampaly. Uvidíme podle toho, kdy přestane déšť...nádherně leje... zastihlo nás období dešťů :)
Jo jinak cesta byla náročnější... hlavně protože už doma mi začala rýma a zimnice... v poslední době málo spánku, hodně starostí. Ale dnes už po pořádném osmi hodinovém spánku pohoda :) a taky mám s sebou důležitou medicínu - Slivovici :)
V Istanbulu jsme si udělaly s Jančou výlet, tak se pokusím hodit sem nějaké ty fotky...
Všechny zdravím, pa

Poslední sbohem z domu

Tak teď je přede mnou 22 hodin cestování :)) to bude sranda.... pro ty co neví letím s dobrovolnicí Jančou. Ve 4 ráno vyjíždíme z domu s mamčou a Jirkou směr Vídeń, v 10:00 odlet směr Istanbul přílet 13:15, v 18:35 odlet směr Entebbe (mezinárodní letiště v Ugandě) přílet 2:00. A tam by si nás už měl vyzvednout řidič Charity a musíme úspěšně pořešit vízum, tak uvidíme, jak nám to s Jančou půjde :))

Ještě doma

Zatím jsem moc spokojená, jelikož jsem si sbalila to nejdůležitější - slivovici (nutná a důležitá výbava :)) toho ostatního mám po skromnu. Kopačák, mańásky, knížky, elektroniku a minimum oblečení, bot... ještě přemýšlím zda vzít spacák a karimatku či ne....
Ten čas, co se tu zobrazuje mám nastavený na Kampalu, kdyby to někoho mátlo. Mají o dvě hodiny více.

Před odletem

Tohle je můj první blog, tak jsem zvědavá nakolik ho budu používat a jak moc sem budou chodit návštěvníci...
Je to zvláštní pocit, zítra letět relativně do neznáma. Těším se na nové zkušenosti a zároveń v tuto chvíli, jsem prostě pořád doma užívám si poslední domácí kávy. Venku je krásně, jsem příjemně unavená a to se musím ještě sbalit.
Myslím, že ten můj odlet daleko více prožívají lidé okolo mne a já si to ani moc neuvědomuji...prostě jedu :)
Tak se asi půjdu konečně sbalit a dodělat poslední povinnosti.
Na net v Ugandě se asi podle všech předpokladů dostanu cca dvakrát za měsíc, což není moc. Tak uvidím, jak často sem budu schopná hodit nějaký ten příspěvek. Možná dodatečně doházím info o tom, co se dělo v posledním měsíci.