Zamyšlení nad časem

Minulý týden v úterý jsem byla na Mši svaté v kapli v areálu nemocnice. Otec Kizito, mladý místní farář, který mívá moc pěkné kázání a výborně mluví anglicky. Mluvil o tom, že se říká, že čas zahojí všechny rány... Ale že to není jen čas. Ale čas rovná se láska a ta je nejlepší lékař. Je důležité se pro ni rozhodnout a někdy poprosit i okolí o pomoc, podporu, modlitbu, popovídat si o problémech...což jsou první krůčky k vnitřnímu uzdravení.
Mně to přišlo moc obohacující, protože od malička slyším, že čas jsou peníze. A najednou si do toho dosadit, že čas je láska. Je prostě krásné a pravdivé. V našem evropském světě se stále ženeme kupředu a nežijeme (a nebo jen minimálně) přítomností. Moc příjemné to bylo dosazení i do mojí praxe a dobrovolné služby, že ten čas, který zde prožívám, učím a trávím je vlastně láska, kterou mohu lidem věnovat a předat. Což mi přijde klíčové. Můžete učit sebe lépe, ale pokud do toho nedáte srdce a opravdovou lásku není to takové, jaké by mohlo být :) Pak to obohacuje všechny a stojí to za to a dá se učit s velikým nadšením, trpělivostí, úspěchem :)
Jak se říká: "Chceš-li změnit svět, nejdříve musíš změnit sám sebe." Což je z mého pohledu a zkušenosti ověřená pravda a stále se můžeme měnit k lepšímu a růst kupředu....tak to přeji všem, co si přečtou a čtou tento blog ;) A samozřejmě i všem ostatním ;)